https://images.unsplash.com/photo-1471107340929-a87cd0f5b5f3?ixlib=rb-4.0.3&ixid=MnwxMjA3fDB8MHxwaG90by1wYWdlfHx8fGVufDB8fHx8&auto=format&fit=crop&w=773&q=80

Literární díla vytvořená umělou inteligencí zaplavují literární časopisy

Sheily Williams, redaktorka časopisu Asimov’s Science Fiction, dostala začátkem ledna povídku s názvem Poslední naděje. Zpočátku ji nijak zvlášť nezaujala (Williams měsíčně obdrží zhruba 700 až 750 povídek), když však o pár týdnů později přišla další povídka se stejným názvem od jiného autora, pojala podezření. Když o několik dní později dorazila opět povídka Poslední naděje, věděla, že nejde o náhodu. Později se to potvrdilo, jelikož v krátkém časovém úseku obdržela více než 20 povídek s tímto názvem, přičemž každá z nich pocházela od jiného autora a z jiné e-mailové adresy.

Williams se domnívá, že všechny byly vygenerovány pomocí nástrojů umělé inteligence spolu se stovkami dalších podobných literárních děl, která v posledních měsících zahltila malá nakladatelství. Asimov’s Science Fiction v lednu obdrželo k posouzení přibližně 900 povídek, v únoru jich má být zhruba 1000. Williams tvrdí, že tento nárůst mají na svědomí právě díla vygenerovaná umělou inteligencí.

Kromě opakujících se názvů se objevují i stejná jména postav, někdy rukopis obsahuje jiný název, než který je uveden v online formuláři. Jména autorů se často objevují jako sloučenina křestních jmen a příjmení. Navíc v nepovinných průvodních dopisech někteří autoři uvádějí pokyny, jak jim převést peníze za jejich povídku, která ještě nebyla přijata. A někdy se odesílatel ani neobtěžoval nahradit vygenerované jméno autora svým vlastním.

Pomocí služby ChatGPT lze po zadání požadavků na krátkou vědeckofantastickou povídku vygenerovat povídky podobného typu, jakou je i Poslední naděje.

Ačkoli zkušené oko redaktora dokáže rozdíl v dílech vytvořených umělou inteligencí a skutečným člověkem rozeznat téměř ihned, přesto představuje příliv tohoto typu „umění“ pro literární časopisy obrovský problém. Řada z nich musela zasílání nových děl pozastavit. Pochopitelně je totiž stále nutné každé dílo otevřít a alespoň část z něj přečíst, což vyžaduje čas. Problém by se přitom mohl ještě stupňovat (podobný problém například v současné době řeší také populární časopis Clarkesworld, který se zabývá vědeckofantastickými díly), protože dostupnost nejrůznějších botů se zvětšuje a řada uživatelů se této možnosti chytá s vidinou rychlého zbohatnutí.

Zdroj: theverge.com