Ivo Lukačovič – ten, kdo změnil tvář českého internetu

Pátek 18. 05. 2018 Redakce

V dnešním díle seriálu o nejvýznamnějších osobnostech technologického světa si představíme českého zástupce, kterým je zřejmě nejúspěšnější internetový podnikatel naší historie Ivo Lukačovič. Lukačovič je v českém prostředí bez nadsázky průkopníkem internetového katalogového vyhledávání, jeho portál Seznam.cz totiž začínal právě jako tato služba.

Postupem času na sebe „nabalil“ i další služby, kterých je dnes přes dvě desítky. Namátkou jmenujme Email.cz, Firmy.cz, Sklik.cz, Sreality.cz, Sauto.cz, Novinky.cz, Stream.cz a z poslední doby Seznam Zprávy a Televize Seznam. Vyhledávání již dlouho tvoří pouhý zlomek aktivit portálu, z něhož se stal zpravodajsko-multimediální obr, na němž lze najít mnohem víc než „to, co neznám“. Měsíční návštěvnost portálu byla v loňském roce téměř 9,5 mil. uživatelů (6,7 mil na desktopu a 2,7 mil. na smartphonech) a ve stejném roce dosáhly tržby přes 4 mld. Kč a čistý zisk přes 1,1 mld. Kč.

Jaká byla cesta milovníka kola, přírody a vášnivého pilota k úspěchu a miliardám? V lecčems se podobá některým osobnostem našeho seriálu, kteří opustili univerzitu, aby si mohli splnit svůj sen.

Introvert, který se minul povoláním

Český internetový magnát Ivo Lukačovič se narodil v roce 1974 v Praze. Má bratra Nikolu, který je pilotem. Jako jiné technicky nadané děti byl malý Ivo introvertem, nevyhledával společnost a od útlého mládí se zajímal o počítače, případně se se svým bratrem věnoval stavění modelů letadel. Protože měl rád počítačové hry, v 10 letech se sám naučil na počítači Sinclair ZX81 programovat v Assembleru a vytvářel v něm hry vlastní. Nicméně živit se programováním nechtěl, jeho cílem bylo stát se leteckým konstruktérem, a proto po vystudování SSPŠ směřovaly jeho kroky na Fakultu strojní ČVUT. Zde však zjistil, že studium nenaplňuje jeho představy a baví ho vlastně jen předměty související s počítači a programováním.

Poté, co pro počítačovou učebnu napsal program, který počítače přepínal z textového do grafického režimu, mu bylo řečeno, že svůj talent by lépe využil na Fakultě elektrotechnické na stejné škole. Na fakultu se sice přihlásil, ale tam mu sdělili, že si přihlášku podal pozdě a přestoupit na jinou fakultu již nelze. Lukačovič se však nevzdal, poslal rektorovi ČVUT osobní dopis a disketu se zmíněným programem a za dva týdny byl přijat.

Cimrman jako předzvěst něčeho většího

Na nové fakultě se seznamuje s OS Unix, programovacím jazykem C, počítačovou grafikou, ale zejména protokolem TCP/IP a internetem, jehož možnosti mu učarují, a od roku 1994 začíná vytvářet internetové stránky. Protože byl velkým fandou Járy Cimrmana, jako první stvořil stránky věnující se právě legendárnímu českému fiktivnímu géniovi. Stránky byly velmi populární a staly se inspirací pro vznik projektu Seznamu a Divadla Járy Cimrmana nazvaného Jarmara.at. Stránky byly spuštěny v roce 2011 a návštěvnici na nich najdou všechny dostupné informace o Cimrmanovi.

Stále více byl také fascinován zahraničními portály s fulltextovými vyhledávači jako Yahoo nebo Lycos a chtěl něco podobného přenést i do českého prostředí. V roce 1995 tedy začal v programovacím jazyce Perl psát svůj vlastní vyhledávač, který pojmenoval Seznam.cz. Na konci dubna roku 1996 napsal a po síti rozeslal dnes již legendární e-mail se zněním „Předem se omlouvám za off-topic, velice rád bych vás pozval na návštěvu Seznamu těch nejlepších WWW stránek u nás“. V květnu vzniká první logo Seznamu a jsou spuštěny jeho katalogové stránky s vyhledávačem. Lukačovič, který prý do projektu investoval 50 tisíc Kč, si jeho úspěchem nebyl zdaleka jistý, protože v té době měl u nás přístup k internetu málokdo a domácí internet byl vzácností. Na začátku se tak počítala denní návštěvnost ve stovkách lidí. Lukačovič měl ale štěstí, o web, který v českém internetovém prostředí působil jako naprosté zjevení, se začala záhy zajímat média a posléze i některé firmy či jednotlivci, kteří začali objevovat kouzlo internetové reklamy, takže stránky si na sebe mohly začít poměrně brzy vydělávat a přicházelo na ně stále více lidí.

Seznam.cz jako hybatel českého internetu

Netrvá dlouho a Seznam.cz se stává vstupní branou k domácímu internetu a přidává k vyhledávání další služby. V roce 1998 je to Email.cz, o tři roky později přibývá zpravodajství, přehled televizních programů, předpověď počasí, kulturní přehled, mapa ČR a jiné. V témže roce se Seznam.cz mění na akciovou společnost Seznam.cz, a. s. a Lukačovič se stává předsedou představenstva (do té doby společnost provozoval jako živnostník). Minoritním akcionářem se stává švédská investiční společnost Spray International, která o rok dříve do Seznamu investovala. V roce 2006 se Lukačovič vedení firmy vzdává a otěže předává svému kamarádovi ze školy Pavlu Zimovi, který v ní do té doby pracoval jako technický ředitel. O pár let později se médii začaly šířit spekulace, že Lukačovič má v úmyslu společnost prodat, nicméně se ukázaly jako nepravdivé. Naopak později odkoupil menšinový podíl a stal se jejím stoprocentním vlastníkem. V současnosti na chod společnosti dohlíží z pozice neformálního mentora či vizionáře.

Jak bylo uvedeno na začátku, Seznam.cz se stal v průběhu let internetovým gigantem se zaměřením na videoobsah a zpravodajství a dále rozšiřuje své služby. V roce 2016 investoval do vývoje vlastního obsahu přes 100 mil. Kč a počet zaměstnanců se zvýšil o 200 na 1342 lidí. Loni byla stránka druhou nejnavštěvovanější hned po webu google.cz. Jen kvůli  vyhledávání dnes již většina lidí stránku nenavštěvuje, k tomu využívají právě sofistikovanější vyhledávač Googlu.

Další projekty

Lukačovič se po letech stáhl do ústraní a nechce se objevovat v médiích či vzbuzovat velkou pozornost na veřejnosti. To však neznamená, že by žil jako rentiér a užíval si svého majetku, který se odhaduje na necelých 11 mld. Kč (v žebříčcích nejbohatších Čechů mu podle českého Forbesu patří 14. místo). V roce 2011 zakládá startup Citationtech, do nějž patří dva projekty – prvním je cloudová platforma Melown Maps pro vytváření 3D map měst či krajiny z leteckých snímků, a druhým Windy.com, web pro sledování globálního počasí, který si sám naprogramoval.

Mezi lety 2010–2015 se svým bratrem zrekonstruoval historický letoun Lockheed Electra 10A, který patřil podnikateli Janu Antonínu Baťovi a který Lukačovič v roce 2009 koupil do své soukromé sbírky, a před třemi lety s ním podnikli let z Toronta přes severní Atlantik a přistáli na letišti Točná.

Ivo Lukačovič dokázal, že i v českých podmínkách může vyrůst „self-made man“ a vytvořit něco, co je skutečně průlomové a co většina z nás se samozřejmostí používá prakticky každý den. Dokázal, že cílevědomostí a pracovitostí lze dosáhnout velkého úspěchu a není k tomu potřeba ani vysoká škola (ze školy odešel ve 4. ročníku po 7 letech), to má ostatně společné např. s Billem Gatesem nebo Markem Zuckerbergem. Jak se v roce 2007 svěřil publiku Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, na začátku mu pomohly tři vlastnosti: intuice, štěstí a lenost.