Historie mobilního operačního systému Android

Čtvrtek 24. 08. 2017 Redakce

Když se v době, kdy ještě mobilní operační systém Android neexistoval, řeklo slovo Android, většinu lidí asi napadlo synonymum pro umělého člověka. Těžko by si tento výraz spojovali s čímkoli, co souvisí s mobilními telefony. A přesto, nebo právě proto je dnes Android tam, kde ani jeho tvůrci nepředpokládali, že jednou bude. Vládne neochvějně všem operačním systémům (lépe řečeno jejich hrstce) a jeho podíl na trhu dosahoval podle společnosti Strategy Analytics za 3. kvartál minulého roku téměř 88 %, přičemž druhý Apple se se svou platformou iOS krčil v povzdálí z necelými 12 %.

Zrod krále mobilních OS

Na OS Android nebo iOS dnes běží drtivá většina nových mobilních telefonů – podle společnosti Gartner to je 99,6 % a Android v tomto čísle hraje jasný prim. Za 4. čtvrtletí minulého roku z 432 000 nových smartphonů používalo 353 000 zařízení nějakou verzi Androidu. Zbytek připadl na Apple a ostatní. Pro srovnání: za stejné období se prodalo pouze 1092 smartphonů s operačním systémem Windows 10 Mobile nebo jeho starších verzí. Za první kvartál letošního roku byl podle společnosti IDC podíl platformy Windows Phone jen symbolických 0,1 %. Proč je Android tak dominantní a proč v současnosti vládne všem? Pojďme se na to podívat v dnešním článku o umělém člověku svého druhu, který se tak snadno zabydlel v našich telefonech.

   Historie tohoto mobilního operačního systému se začíná psát v roce 2003, kdy Andy Rubin (stejný Andy Rubin, který dnes stojí v čele firmy Essential a vydává nový telefon Essential), Rich Miner, Nick Sears a Chris White zakládají v Kalifornii společnost Android Inc. O dva roky později ji kupuje společnost Google, která Android provozuje dodnes.

   První verze Androidu byla představena v roce 2007 společně se založením konsorcia Open Handset Aliance – sdružení firem z oblasti hardwaru, softwaru a telekomunikací, jejichž cílem je posunovat technologický pokrok mobilních zařízení založených na tzv. otevřeném standardu. Členy tohoto uskupení byli lídři na poli mobilních a hardwarových technologií, např. Google, HTC, Intel, LG, Motorola, Qualcomm, Texas Instruments, NVIDIA a desítky dalších.

   Rubin se svým týmem vyvinul platformu vycházející z linuxového jádra a jeho licence pro modifikace GNU GPLv2. Ještě v roce 2007 získala společnost Android Inc. několik patentů pro mobilní technologie a výrobci telefonů i odborná veřejnost začala spekulovat o tom, že firma hodlá vydat telefon na svém vlastním operačním systému.

Rychlý vzestup a milníky

   V říjnu roku 2008 byl v USA představen první smartphone společnosti s názvem T-Mobile G1 (nebo také HTC Dream), který běžel na OS Android ve verzi 1.0. Byl postaven na linuxovém jádře 2.6 a společně s uvedením prvního telefonu vydali tvůrci první SDK veřejnosti, aby dostáli slibům o otevřené platformě. V té době čelil “prvorozený” smartphone na Androidu ostré konkurenci ze strany prvního iPhonu a modelu Nokia 1680 classic, kterých se dohromady prodalo 35 milionů. T-Mobile sice oficiální čísla svého telefonu nezveřejnil, ale v dubnu roku 2009 se pochlubil, že T-Mobile G1 prolomil hranici milionů prodaných kusů.

   V únoru roku 2009 vydává Google svoji první aktualizaci Android 1.1. Přidal do ní podporu pro placené aplikace v obchodě Android Market nebo první pokus o hlasové vyhledávání v podobě funkce Google Voice Search. O dva měsíce později přichází první update, který má oficiální název Android 1.5 Cupcake. Zahajuje tak dlouhou tradici, kdy se každá nová verze tohoto operačního systému jmenuje po nějaké „lahůdce“. Aktualizace přišla např. s přepracovaným panelem, novými oznámeními nebo aplikací Camcorder, díky které bylo možné nahrávat videa.

   Od roku 2010, kdy byly vydány verze 2.2 Froyo (květen) a hlavně verze 2.3 Gingerbread s předělaným rozhraním a podporou technologie NFC (prosinec), začíná tržní podíl Androidu výrazně narůstat. Podle statistického webu statista.com měl Android v roce 2009 tržní podíl pouze 3,9 %, zatímco jen o rok později to bylo již 22,7 % a o další rok se toto číslo více než zdvojnásobilo (46,7 %).

   Verze 2.3. znamenala pro tu dobu stále nový operační system průlom. Celý systém byl zjednodušen, a to jak pro uživatele, tak vývojáře. Gingerbread přinesl i lepší správu baterie, takže telefony vydržely déle, a v neposlední řadě si na své přišli i hráči díky zajímavých hrám v tehdejším obchodě Android Market (předchůdce dnešního Google Play Storu).

   Verze 3.0 Honeycomb z února roku 2011 byla určena pro tablety a na telefony se nedostala. Prvním zařízením s podporou této verze byl tablet Xoom od Motoroly. Nová verze nebyla oproti dřívějším otevřená vývojářům a Google si pečlivě hlídal, kam Honeycomb zamíří. Trpěl také nestabilitou a ani ještě nepodporoval přehrávač Flash od Adobe, nicméně i tak to byl pro Google svým způsobem posun vpřed. Nový designér kompletně přepracoval celé rozhraní a vlastní aplikace Androidu začaly vypadat jako části souvislého celku s podobným layoutem a dostaly i designové motivy. Důležitým milníkem v designu UI bylo také přidání systémové lišty do dolní části obrazovky. Android se začal velmi pomalu blížit platformě iOS co do funkčnosti UI a designové vyzrálosti.

   Tento trend pokračoval dále i v nové verzi 4.0 Ice Cream Sandwich z října roku 2011, který přinesl možnost uzpůsobení si domácí obrazovku k obrazu svému, zlepšil uživatelské ovládání systému a rozšířil i možnosti sdílení vlastního obsahu.

   Každá další verze přinesla dílčí zlepšení v nějaké oblasti nebo nové funkce, jako třeba nový interface pro tablety (4.2 Jelly Bean), podporu nositelné elektroniky (4.3 Jelly Bean), efektivnější chod zařízení a jeho vyladění (4.4 KitKat) a v této době, tedy v letech 2012 a 2013, již Android dominuje bez nadsázky celému světu – jeho tržní podíl činí podle webu statista.com úctyhodných 78,5 %.

Budoucnost je „sušenková“

   Další milník představuje verze 5.0 Lollipop, která vyšla v listopadu roku 2014. Android přichází s odvážným vizuálním stylem a používá poprvé vlastní „designový jazyk“ Material Design. Smyslem tohoto „jazyka“ bylo dát každé aplikaci na všech platformách (Android, Chrome OS, webové verze atd.) jednotný vzhled, konzistentní design, font a reakce. Nová verze běží na všech myslitelných zařízení od telefonů a tabletů po chytré televize a hodinky. Google přepracoval pomocí virtuálního stroje ART (Android Runtime) engine, na kterém běží aplikace, výsledkem čehož je jejich efektivnější chod. Systém hlasových příkazů OK Google byl v nové verzi navržen tak, aby fungoval na všech obrazovkách.

   Verze 6.0 Marshmallow (2015) a 7.0 Nougat (2016) pokračovaly v nastoleném trendu zvyšování uživatelského komfortu a přizpůsobování si systému podle svého a ten v těchto dnech vrcholí vydáním nové verze 8.0 s podtitulem Oreo. Jak jsme již informovali v novinkách, Oreo nepřineslo mnoho zásadních novinek, ale několik je rozhodně užitečných. Mezi ně patří např. funkce PiP, vylepšený notifikační panel, nastavení limitů pro počet aplikací běžících na pozadí (funkce Wise Limits), přepracované emoji, adaptivní ikony nebo stahovatelné fonty.

   V neposlední řadě zlepšuje správu baterie a telefony by tak s Oreem měly vydržet déle. Také stojí za zmínku, že obchod Google Play je nyní bezpečnější díky algoritmu Protect, který denně prohledá 50 miliard nainstalovaných aplikací, přičemž uživatel si může výsledky podrobně prohlédnout. Další možnosti přizpůsobení slibuje obrazovka rychlého nastavení. Navigační lištu si tak bude možné upravit podle představ uživatele. Jak známo, verze 8.0 by měla nejprve dorazit na telefony Pixel a Nexus od Googlu, další na řadě by měly být např. smartphony ZenFone 3 a Zenfone 4 od společnosti ASUS. S updatem na své telefony počítá také Nokia. Další zařízení budou dostávat aktualizaci postupně, což může zabrat i několik měsíců.

Odladěnost a přizpůsobení heslem dne   

Podle prvních reakcí nejde v případě nejnovější verze Androidu o revoluci, ale spíše o menší evoluci. Oreo pokračuje v tom, co začaly předchozí verze, a dovádí to na vyšší dílčí úroveň. Googlu se podařilo vytvořit z Androidu otevřený a víceméně bezpečný, spolehlivě fungující „ekosystém“, v rámci něhož je k dispozici podle odhadů kolem 3 milionů aplikací. Uspěl mimo jiné proto, že se na jeho rozvoji podílí tolik známých firem se špičkovým technologickým zázemím.

   OS Android s námi bude podle všeho ještě dlouho a má předpoklady k tomu, aby vládl všem i v příštích letech. Bezprostředně ho nikdo neohrožuje a vzhledem k jeho rozšíření i mimo mobilní sféru je to hráč, který umí zabodovat na více frontách. Náznaky ústupu ze slávy na něm zatím nejsou patrné a kola aktualizací a s nimi přicházejících vylepšení se točí prakticky stejně rychle. Uvidíme, nakolik bude jeho vládnutí v příštích letech neotřesitelné.