Animace ukazuje dovednost stavitelů při budování Karlova mostu

Neděle 10. 09. 2017 Redakce

Mosty jsou jedny z nejsložitějších typů staveb, které doba vrcholného a pozdního středověku zná. Dokázat postavit stavbu, která bezpečně spojí dva břehy a zároveň dokáže odolat vodnímu živlu nebylo, a dodnes není vůbec jednoduché. Názorná 3D animace vytvořená pražskými archeology a architekty ukazuje jednotlivé kroky v procesu stavby.

První část ukazuje tzv. jímkování, které se v lehce pozměněné podobě užívá dodnes. Na místě budoucího mostního pilíře byla postavená uzavřená hráz tvořená dvojitou kůlovou ohradou vysypanou hlínou a jílem. Kůly byly zatloukány do dna za pomoci beranidla. Po vytvoření uzavřeného vodotěsného hrazení z něj byla za pomoci mlýnského kola vyčerpána voda.

Po vyčerpání vody byl prostor uvnitř ohrady zaplňován. Aby měl mostní pilíř pevný základ a byl dobře ukotven do dna řeky, byl pod něj umístěn dubový rošt. Dubové dřevo při dlouhodobém ponoření do vody zvýší svou tvrdost, mezi odborníky se říká, že „zkamení“. Je potřeba jen dbát na to, aby voda neopadla a dřevo se neocitlo na vzduchu, v takovém případě by začalo hnít. To však u základu mostní konstrukce v korytě tekoucí řeky nehrozí.

Obvod mostního pilíře byl tvořen opracovanými kameny spojenými maltou, vnitřek pilíře doboví stavitelé vysypali štěrkem a kamennou drtí, aby měl most dostatečnou stabilitu a dokázal odolat tekoucí vodě.

Mezi jednotlivými pilíři byla následně vytvořena klenba. Ta se pokládala na dřevěnou skruž a uzavírala se ze shora. Klenba drží díky tvaru jednotlivých kamenů a jejich vzájemnému působení.

Po dokončení zaklenutí základní klenby pokračovala stavba obvodu z kamenných kvádrů a vnitřek mostu byl vyplněn stejně jako jednotlivé pilíře. Mezi dlažbou na mostní cestě a výplní samotného mostu byly položeny dvě vrstvy, z nichž jedna slouží jako izolační a zabraňuje tomu, aby do konstrukce mostu zatékala voda.

Mostní pilíře mají půdorys, který na obou stranách vybíhá do trojúhelníkového tvaru. To zajistí, aby pevné předměty, které nese voda, jako jsou například klády, nenarazily do pilíře přímo, ale svezly se po jeho šikmé stěně pod mostní oblouk a pluly po řece dál. V dnešní době jsou před pilíři postaveny konstrukce z dřevěných klád, které na jaře most chrání před plujícím ledem. Ty ale ve videu ztvárněny nejsou.

O přesné stavbě Karlova mostu se mnoho dokumentů nedochovalo, a tak je tato animace pouze přibližnou rekonstrukcí vytvořenou díky archeologickým a historickým znalostem dobového stavitelství. Přesto, že nemusí být úplně přesná, velmi dobře ilustruje složitost, s níž velkolepá stavba, kterou Karlův most bezesporu je, vznikala.