Díl 1. Jak vybrat monitor – Základní technické vlastnosti a zobrazovací technologie

Pátek 18. 08. 2017 Redakce

Stalo se vám někdy, že jste hledali něco na internetu během návštěvy u známých, nebo jste šéfovi vysvětlovali formátování Wordu u jeho počítače a při pohledu na cizí monitor jste měli pocit, že je něco jinak? Ale co to přesně bylo, už říct nedokážete… Rozdílů mezi jednotlivými počítačovými monitory si na první pohled nemusíte všimnout, o to více se projeví při delším používání a pokud investujete do nějakého lepšího, rychle si na jeho komfort zvyknete a jiný už nebudete chtít.

Ačkoli na trhu je dnes monitorů velké množství a výrobci s distributory se nás někdy snaží zahltit množstvím parametrů, výběr samotného monitoru není vůbec tak složitý, jak by se mohlo zdát. Většina monitorů, které jsou dnes k dispozici, je kvalitní a doba, kdy jste si výběrem špatného monitoru mohli spolehlivě zkazit oči nebo si přivodit bolest hlavy, je naštěstí za námi. Pokud vybíráte monitor dnes, je dobré zamyslet se nad tím, na co ho vlastně potřebujete.

Důležité technické parametry

Technických vlastností, které monitory mají, je velké množství, výrobci někdy mají snahu vychválit některou z méně podstatných, a přitom jejich monitor nedosahuje dostatečné kvality v některé z významnějších kategorií. Aby se vám nestalo, že jim naletíte, a měli jste jistotu, že kupujete skutečně kvalitní monitor, tak si ty nejdůležitější z nich popíšeme

Rozlišení

Je ze všech vlastností nejdůležitější, ve zkratce lze říci, že určuje kvalitu a detailnost zobrazovaného obsahu. Obraz na monitoru je tvořen soustavou barevných bodů, lidský mozek nevnímá body jednotlivě, ale skládá z nich obraz. Čím více bodů obraz tvoří, tím kvalitněji jej vnímáme.

U dnešních monitorů je standardní rozlišení Full HD, někdy označované jako 1080p, podle počtu horizontálních linií, které jej tvoří. Označení vychází ze širokoúhlého poměru stran 16:9, z kterého plyne rozlišení 1920 x 1080 bodů, což odpovídá 2,1 megapixelům.

Lepší monitory nabízejí možnost rozlišení 4K. Toto označení je oproti předchozímu odvozeno od počtu vertikálních linií, kterých je přes čtyři tisíce. Při poměru stran 16:9 je to 4096 x 2304 pixelů, případně 3656 x 2056 pixelů. Toto rozlišení odpovídá 9,4 megapixelům. Pod zkratkou 4K se může skrývat několik rozlišení, neboť není určeno, jakých hodnot má přesně dosahovat. Předtím, než se rozhodnete koupit monitor s tímto rozlišením, ujistěte se, že vaše grafická karta je dostatečně výkonná, aby jej zvládla.

Velikost monitoru

Délka úhlopříčky monitoru se udává v palcích, podobně jako třeba u mobilních telefonů nebo televizí. Obecně se dá říci, že čím větší monitor, tím lepší. Je třeba si však uvědomit vztah mezi velikostí obrazovky a jejím rozlišením.

Detailní obraz se 4K rozlišením na příliš malé obrazovce může být titěrný a kancelářská práce s ním téměř nemožná. Naopak pokud budete mít monitor s velkou úhlopříčkou a malým rozlišením, bude obraz působit nepatřičně velice a může být na první pohled nekvalitní, protože už mohou začít být vidět jednotlivé pixely.

To je také důvod, proč není moudré volit místo monitoru televizi, ačkoli ta možnost připojení HDMI nebo SVGA kabelu nabízí. Televize je určena ke sledování z větší vzdálenosti než monitor, u kterého sedíte v bezprostřední blízkosti. Pokud se na televizi bude dívat zblízka, budou vaše oči velmi unavené, neboť televize více září a také obraz nebude při pohledu zblízka dostatečně kvalitní.

Poměr stran

Je určen poměrem horizontální strany ke straně vertikální. Dříve byla tendence používat monitory užší, někdy se dokonce blížící čtverci. Dnes se většina monitorů vyrábí jako širokoúhlé, u nich výrazně převažuje horizontální rovina. Takové monitory jsou pro práci, sledování filmů i hry vhodnější. Jako základ slouží poměr stran 16:9, ale není problém nalézt i daleko širší monitory.

K lepšímu zážitku také pomáhá relativně nová technologie zakřivení obrazovky. Horizontála monitoru při jejím využití není tvořena přímkou, ale obloukem, takže okraje obrazovky jsou blíže než střed. Díky tomu má uživatel pocit většího ponoření do obrazu.

Odezva

Udává časový úsek, za který se konkrétní jeden bod rozsvítí a zhasne. To určuje, jak rychle je schopen monitor měnit obraz. Výrobci většinou uvádějí kategorii grey to grey – z šedé do šedé, skutečná odezva je o něco horší.

Obnovovací frekvence

Její jednotky jsou hertze a určuje schopnost monitoru vykreslit určitý počet snímků během jedné vteřiny. Díky vyšší obnovovací frekvenci působí obraz plynuleji a také je pro uživatele příjemnější, neboť je šetrnější pro oči. Pro kancelářskou práci stačí frekvence 60–70 Hz, herní monitory mají frekvenci až 200 Hz.

Konektory

Nejedná se tolik o vlastnost monitoru, jako spíš o praktické hledisko. Aby grafická karta dobře komunikovala s monitorem, je dobré, aby měla stejný konektor. Existuje množství redukcí, ale ty jsou spíše nouzovým řešením, je vhodné zohlednit vaši konektorovou výbavu už při koupi monitoru.

V dnešní době je standardem konektor HDMI a starší konektor DVI a SVGA. Pokud máte starší nebo integrovanou grafickou kartu, je možné, že konektor HDMI nebude mít. V takovém případě rozhodně nepočítejte s rozlišením 4K.

Zobrazovací technologie

V zásadě se dnes můžeme u počítačových monitorů setkat se třemi typy zobrazovacích technologií:

TN (Twisted Nematic)

Technologie, která se používala ze všech nejdříve. Monitory založené na této technologii mají rychlou odezvu a nízké výrobní náklady. Tato technologie sama o sobě zvládá jen šestibitové barevné spektrum. Díky technologii Frame Rate Control (FRC) je schopná interpolací dosáhnout 24bitového barevného spektra. Podání barev však nemusí být úplně přesné a kvůli FRC se zvláště u tmavých odstínů může projevovat jemné poblikávání. TN má také velmi malý rozsah pozorovacích úhlů. Obraz TN , stejně jako podání barev, má tendence se měnit podle toho, z jakého úhlu se na ně díváme. Problémem této technologie je také, že u staršího monitoru některé pixely nereagují na žádnou změnu a jen svítí. Takové chybě se říká mrtvý pixel a působí velmi rušivě.

+ nízká cena, rychlá odezva             – nepřesné podání barev, špatné pozorovací úhly, mrtvé pixely

IPS (In Plane Switching)

Technologie vyvinutá firmou Hitachi, posléze ji převzala společnost LG. Tato zobrazovací technologie prošla za dobu svého vývoje řadou vylepšení. Zpočátku bojovala s pomalejší odezvou, jejíž rychlost se dnes už podařilo výrazně urychlit, a s horším kontrastem. I ten se podařilo do jisté míry zlepšit, pořád je však ze všech technologií nejhorší. Výhodou tohoto způsobu zobrazování jsou velmi dobré pozorovací úhly a dobré podání barev. Krystal v klidové pozici u této technologie nepropouští světlo, což do jisté míry řeší problém mrtvých pixelů. Tato technologie je dražší než TN.

+dobré podání barev, široké pozorovací úhly              – slabší kontrast, vyšší cena, můžou prosvítat okraje

VA (Vertical Aligment)

Tuto technologii neobjevíte na pultech pod samostatnou zkratkou VA, ale vždy k ní náleží nějaké další písmenko, které ji více specifikuje. První se objevila technologie MVA, kterou na trh uvedla firma Fujitsu. Tyto monitory konkurovaly cenou drahé technologii IPS, a přesto měly kvalitnější zobrazovací vlastnosti než technologie TN.

Postupně se objevovaly další varianty této technologie a vylepšovaly se její vlastnosti. V dnešní době nejčastěji narazíte na varianty PVA a S-PVA, které najdete v běžných kancelářských monitorech, stejně jako v dražších kvalitních displejích. Díky vývoji této technologie dnes nabízí velmi dobrý kontrast a má velmi dobré pozorovací úhly. Někdy tyto monitory trpí pomalejší odezvou a nestejnoměrnými barvami – když se podíváme přímo na monitor, vypadá ta samá barva jinak ve středu displeje než na jeho okrajích. Podobně jako IPS, netrpí tato technologie na mrtvé svítící pixely.

+ dobrý kontrast, velmi dobré pozorovací úhly     – rozdíly v barvách, pomalejší odezva