https://cdn.vox-cdn.com/thumbor/BfzjZ08yVnfUpO6hRj33FJCv6QE=/0x0:625x446/920x613/filters:focal(263x173:363x273):format(webp)/cdn.vox-cdn.com/uploads/chorus_image/image/63017844/ExoMars2020_Rover_on_Mars_20170418_625.0.jpg

Evropský Mars rover ponese jméno objevitelky DNA Rosalindy Franklinové

Pátek 08. 02. 2019 Redakce

Evropská vesmírná agentura plánuje v příštím roce vyslat na Mars další sondu kategorie rover. Důležitou, ač zcela netechnickou, součástí celého procesu je její pojmenování. V loňském roce proto Britská vesmírná agentura vyhlásila veřejnou soutěž, ve které bylo možné navrhnout její jméno. Úkoly roveru budou součástí mise nazvané ExoMars.

Lidé z celé Evropské unie navrhli celkem 36 000 jmen a odborná komise z nich nakonec vybrala právě jméno Rosalindy Franklinové. Výsledek rozhodnutí oznámil Tim Peake, britský kosmonaut, tento čtvrtek.

Za největší objev Franklinové je považován rentgenový obraz řetězce DNA, který se jí podařilo zachytit v roce 1953. Tento objev poskytl první vizuální důkaz o struktuře dvojité šroubovice, kterou dnes zná každý ze základní školy. Sama objevitelka svůj objev přežila o pouhých pět let a zemřela ve věku 37 let. Mnoho odborníků se domnívá, že její přínos vědě je neprávem přehlížen, to se ale v posledních několika letech mění. Po Franklinové je pojmenován asteroid, několik budov, výroční ocenění a nyní i sonda, která by měla přistát na Marsu.

Letopočet smrti Franklinové je spojen s prvním startem družice Sputnik a ona sama se, podle její sestry, o pokroky lidstva v oblasti vesmíru velmi zajímala, ačkoliv již byla upoutaná na lůžko v nemocnici. Pojmenování roveru jejím jménem by brala jako poctu, ačkoliv si sama ve své době nedokázala představit, jaký pokrok lidstvo v oblasti dobývání vesmíru učiní.

Samotná mise ExoMars je řízena Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s ruským Roscosmosem. Její součástí původně byly tři velké části Lander, orbiter a rover. První dvě jmenované byly odeslány směrem k Marsu v roce 2016 s polovičním úspěchem. Orbiter se úspěšně dostal na oběžnou dráhu Rudé planety, lander se však při přistávacím manévru vinou softwarové chyby zřítil a nenávratně poškodil. Nezbývá než doufat, že rover Rosalnida Franklin bude úspěšnější.

Zdroj: theverge.com