AI učí autonomní kluzáky využívat vzdušné proudy, inspiruje se u ptáků
Ne vždy potřebují ptáci ke svému letu mávání křídel. Díky teplým stoupajícím a studeným klesajícím vzdušným proudům dokáží mnohdy plachtit celé hodiny, aniž by museli mávat křídly. Podobně dokáží létat piloti rogal, řiditelných padáků nebo větroňů. A brzy by toho mohly, díky AI, v blízké budoucnosti využívat i autonomní kluzáky.
Nedávno publikovaný článek z časopisu Nature popisuje mezinárodní projekt Amerických a Italských univerzit, který prostřednictvím strojového učení cvičí malé bezpilotní kluzáky k tomu, aby se naučily podobně jako ptáci využívat teplé stoupavé proudy, které by je udržely déle ve vzduchu. Microsoft se loni pokusil o podobný projekt, avšak nebylo v něm zapojeno učení, které využívá data z reálných letů k aktualizaci a zlepšení výkonu AI v terénu.
Výzkum v rámci tohoto projektu funguje na dvě strany. První z nich je možnost většího využití vzdušných proudů v praxi. To by v budoucnu mohlo vést k snížení energetické náročnosti letů. Druhou stranou je potom lepší poznání ptačí říše a odhalení jaké mechanismy ptáci v letu využívají. První zjištění vyplývající z výzkumu poukazují na to, že důležitými faktory se kterými je potřeba při využívání přirozených stoupajících proudů počítat je vertikální zrychlení větru a aktuální točivý moment.
Samotný výzkum probíhá prostřednictvím krátkých letů (doposud se jich uskutečnilo 240) kdy je kluzák nejprve ovládán ručně pomocí dálkového ovládání a poté převezme řízení samotná AI. Během těchto letů sbírají senzory řadu dat, která potom vyhodnocují a pracují s nimi aby následně mohli jejich maximalizací vylepšit stávající algoritmus.
V budoucnu by kluzáky, které se dokáží udržet ve vzduchu celé dny nebo i déle mohly být využívány pro mapování nebo pro sledování migrace ptáků.
Zdroj: theverge.com